Mám hnisavou rýmu, potřebuji antibiotika! Nebo ne?

Rýma je jedno z nejčastějších onemocnění dětí a dospělých. Běžná rýma a „nachlazení“ je viróza, bylo identifikováno na 200 původců – virů. Na sliznici nosu (a současně i sliznici přínosových dutin – jedná se o jednu sliznici) poškozené virem se pak druhotně v různé míře rozvíjí bakteriální superinfekce. Tu způsobí baktérie, které běžně „bydlí“ na nosní sliznici každého člověka.

Výstelka všech prostor – sliznice – tvoří jeden celek, proto při postižení nosních dutin infekcí jsou vždy zasaženy také přínosové dutiny.

Proto se charakter rýmy v čase mění, od bolestivého stádia s minimální sekrecí, přes vodnatou až k husté hlenové rýmě, pacienty s oblibou označované jako „zelená“.

Zejména v prvních dnech patří k viróze teploty, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů, únava. Často se přidá kašel a chrapot, už proto, že řádně nefunguje nosní sliznice, vázne čištění a zvlhčování vdechovaného vzduchu a tím trpí hrtan, průdušnice a průdušky.

Cílem léčby je spravit nosní sliznici, tzn. ukončit virózu. Sliznice si pak s bakteriální superinfekcí snadno poradí.

Špatnou zprávou je, že proti virům máme obecně omezený arzenál léků.

Dobrou zprávou je, že s běžnou virózou, s nachlazením, se jinak zdravý imunitní systém snadno vypořádá. Léčba nachlazení je proto symptomatická, tzn. že necílíme na příčinu, tedy viry, ale snažíme se ulevit od ucpaného nosu, bolestí hlavy, teplot a zimnic pomocí léků běžně dostupných v lékárně.

Antibiotika tedy rozhodně nejsou nutná. Přesto, po dvou dnech smrkání, kašlání, bolestí hlavy a teplot přichází řada lidí do ordinace lékaře s tím, že rýma je hnisavá, zelená, jsou teploty, bolí hlava a tak jsou určitě zapotřebí antibiotika. Velká část těchto pacientů odchází skutečně s kýženým receptem. Ono je časově náročné, obtížné a někdy nemožné vysvětlit lidem, že antibiotika nejsou nutná. Ha, tenhle doktor hochštapler nepozná hnisavou infekci a nechce napsat léky, asi šetří! No nic, zajdu si odpoledne na pohotovost, tam mi antibiotika napíšou…

A tak se v rozvinutých zemích rýma a nachlazení nacházejí na prvních příčkách mezi důvody, proč se předepisují antibiotika.

Navíc při antibioticích skutečně začne rýma ustupovat, což zdánlivě potvrzuje jejich účinnost. Jenomže: neustupovala by rýma sama od sebe i bez antibiotika? A dále: velká část pacientů se zlepší okamžitě po užití antibiotika, i když faktický účinek ještě nemohl nastoupit – není tedy za zdánlivě dobrou účinností tento „placebo efekt“?

Při podobných pochybnostech přichází na řadu medicína založená na důkazech. To znamená: máme k dispozici studii nebo studie, které by potvrzovaly nebo vyvracely účinnost léčby? A nakolik jsou tyto studie kvalitní? Můžeme jim věřit?

Cochrane Library je jednou z databází medicíny založené na důkazech. V roce 2013 byla zde publikována už třetí aktualizace článku „Antibiotika u nachlazení a akutní hnisavé rýmy“. Jedná se o tzv. metaanalýzu – autoři (Kenealy, Aroll) v odborné literatuře vyhledali dostupné studie, které se týkají daného tématu, a splňují kritéria kvality:

  • Dostatečný počet pacientů zařazených do studie.
  • Kontrola placebem. Tedy zhruba polovina pacientů užívá lék (antibiotikum), druhá polovina užívá tabletky, které vypadají a chutnají úplně stejně, ale neobsahují žádnou účinnou látku – placebo.
  • Randomizace – musí být zajištěn zcela náhodný výběr, kdo bude užívat antibiotikum a kdo placebo.
  • Tzv. zaslepenost studie. Studie by měla být pokud možno „dvojitě slepá“. V tom případě ani pacient ani lékař hodnotící efekt neví, zda konkrétní nemocný užívá antibiotikum či placebo.

Na základě randomizovaných, placebem kontrolovaných, dvojitě slepých studií s velkým počtem probandů lze učinit relevantní závěr.

Jedenáct takových studií autoři zařadili do analýzy, tedy celkem hodnoceno 1047 pacientů s nachlazením a 791 pacientů s hnisavou rýmou. Jaký je závěr?

  • Pacienti užívající antibiotika neměli žádnou výhodu oproti pacientům s placebem.
  • Prokázáno vyšší riziko nežádoucích účinků, a to u dospělých pacientů s nachlazením (u dětí kupodivu ne), a u dospělých i dětí s hnisavou rýmou.
  • Rutinní užívání antibiotik u nachlazení a hnisavé rýmy není doporučeno.

Samozřejmě antibiotika mají své místo, např. při podezření na některé komplikace – plicní infekci, hnisavý zánět přínosové dutiny atd.

Čas od času se v Blesku nebo na facebooku objeví články o zabijáckých masožravých bakteriích, na které nezabírají antibiotika. Odhlédneme-li od senzacechtivého stylu mnohých médií, je třeba si přiznat, že rezistence na antibiotika je problémem a nadále roste. A jedním z důvodů je zbytečné užívání antibiotik při banálních onemocněních.

Poznámka na závěr: střevo se svým bakteriálním osídlením je možná nejdůležitějším orgánem v imunitě člověka. Tabletka antibiotika, zejména toho „dobrého“, širokospektrého, je pro střevní mikroflóru jako taková malá atomová bomba.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *